Zrádce trůnu

Od chvíle, kdy Amání málem umřela při poslední misi, uběhly dva měsíce. Od chvíle, kdy naposled viděla Jina, utekla doba stejně dlouhá. Od té doby o něm nemá žádné informace. A ostatní v táboře taky ne. Sváří se v ní strach, že by se taky nemusel vrátit živý, a vztek, že ani nepočkal, jestli se probere z bezvědomí. A tak jen doufá, že ještě bude mít příležitost si to s ním vyříkat. Mezitím se vydává na další misi. Několik jejich lidí se v Saramotai dostalo do zajetí a je potřeba je dostat ven. Zatím jde vše podle plánu. Poté, co se zbaví stráží, odemkne cely svým přátelům a ostatním ženám, kterých je vězení plné. Vypadají hodně špatně. O jedné si dokonce v jednu chvíli myslí, že je mrtvá. Ovšem jen do okamžiku, kdy ji ta žena osloví jménem její matky.

Tady. Na druhé straně pouště. Na tom posledním místě, kde by něco takového čekala. Amání nemá nejmenší tušení, kdo by mohla být. Ale náhoda to nebyla. Tím si je jistá. Už jen proto, jak se na ni neznámá podívala. Rozhodne se ji vzít do tábora, aby se tam zotavila. Když se však Amání probudí na lodi mířící do Izmánu, ukáže se, že to byl celkem špatný nápad. A nikdo neví, kam zmizela. Jako potomek džina má Amání cenu zlata. Jako demdži, která se pohybuje v srdci povstání, má cenu o dost vyšší… A v celé zemi je jen jediný člověk, který má na to ji zaplatit v plné výši: mirádžinský sultán.  

Zrádce trůnu je druhým dílem Pouště v plamenech od Alwyn Hamilton, který vyšel na začátku března u CooBoo. Pokud jste měli v ruce první díl, tak jste určitě zaregistrovali, že  má diametrálně odlišný styl obálky. Ke změně obálek u Zrádce trůnu CooBoo přistoupilo z toho důvodu, že se Poušť v plamenech špatně prodávala a reálně hrozí, že třetí díl u nás nevyjde. Slibují si od toho, že by nová obálka mohla oslovit víc lidí. Mně osobně se víc líbí ta předchozí, ale tak samozřejmě je tenhle krok lepší, než kdyby to nevyšlo vůbec.

Příběh je vyprávěn v ich formě z pohledu hlavní hrdinky Amání. Začíná půl roku od konce událostí, které se staly na konci prvního dílu. Amání si postupně uvědomuje, že už není ta samá dívka, která utekla z rodného Prachova. Pokud máte strach, že si z prvního dílu nic nepamatujete, tak první kapitola je takové krátké shrnutí ala „v minulé epizodě jste viděli“. Autorka všechno podstatné připomene.

Dočetla jsem kolem jedné (eh… jedné v noci) a přiznám se, že ještě teď jsem z toho trochu pryč. Pokud nad knihou uvažujete, běžte do toho. Rozhodně. Protože ten konec. Řeknu jen jedno: ACOMAF. Dvůr mlhy a hněvu samozřejmě se Zrádcem trůnu nemá nic společného. Až na to, že se po dočtení budete cítit úplně stejně. Plus tedy ještě fakt, že dvojka je podstatně lepší (a delší) než jednička… Já opravdu pevně doufám, že třetího dílu nazvaného Hero at the Fall se dočkáme i u nás. Momentálně jsem v úvahách v té fázi, že docela vážně přemýšlím o tom, zda mám počkat, až budoucnost ukáže, jestli se dočkáme překladu, anebo si trojku pořídit v angličtině, i když polovině z toho nebudu rozumět. Poušť v plamenech se mi líbila, ale z dvojky jsem fakticky nadšená. Zrádce trůnu rozhodně netrpí syndromem druhého dílu. A těch 439 stran uteče jako nic. Opravdu.

Hodnocení: 5📚